Ultramoderní a tradiční Japonsko

Ultramoderní a tradiční Japonsko

Tentokrát letíme business třídou s Qatar Airways, která patří mezi ty nejlepší. Sedadlo u okénka v Dreamlineru nezklamalo a dokonce dostáváme na noc i pyžama. Před ranním přistáním nám již nabízejí i japonskou snídani, kterou samozřejmě ochutnáváme – přeci jen, jedním z hlavních důvodů, proč letíme do Japonska, je jejich vyhlášené jídlo.

Ubytovaní jsme v samotném centru města v pronajatém bytě, a tak si připadáme jako místní. Zpočátku máme problém rozsvítit světlo v koupelně, neboť způsob ovládání se zde liší, ale naštěstí vše rychle zjistíme. Na odlišný typ zásuvek jsme připraveni. Přijeli jsme vyzbrojeni rovnou dvěma redukcemi. Pro jistotu.

Jakmile se ubytujeme, vydáváme se na průzkum města a jako první vyrážíme na rybí trh na oběd, neboť nám už pořádně vyhládlo. Oběd na trhu Tsukiji se řadí mezi jedny z našich nejlepších zážitků z Japonska. Malinká restaurace pro 10 osob, dlouhá fronta. Všichni zákazníci sedí na baru a napjatě pozorují kuchaře, který připravuje objednané jídlo. Po pultu leze živá kreveta, kterou kuchař obratně kuchyňským hořákem ožehne, následně ji opatrně položí na připravenou rýži a servíruje. Zkrátka zážitek, který si nemůžete nechat ujít! Po obědě se vydáváme na procházku do nedalekého parku, aby nám trochu slehlo a abychom si odpočinuli po výtečném obědě.

Jelikož chceme prozkoumat co nejvíce druhů ubytování a poznat všechna zákoutí Japonska, druhý den se stěhujeme do hotelu Conrad, který se nachází v centru obchodní čtvrti na okraji Ginzy, a strávíme v něm několik dalších nocí. Již první den jsme si hotel velmi oblíbili. Ačkoli nebyl nijak zvlášť designově zajímavý, personál byl na jedničku a veškeré služby jakbysmet. Další dny procházíme Tokio a zkoumáme čtvrti Shibuya (rozhodně nejrušnější ze všech čtvrtí, které jsme navštívili), Shinjuku (v této čtvrti zase žije nejvíce přistěhovalců, a proto je zde největší koncentrace mezinárodních řetezců-například McDonald‘s), Roppongi (v překladu 6 stromů), Ueno (zde se nachází Tokijské Národní Muzeum) a Asakusa (tato čtvrť je známá díky významnému buddhistickému chrámu, který zde leží). Na konci pobytu v hlavním městě se chceme ještě vydat na trénink zápasníků Sumo, ale bohužel nám čas nepřeje. I přesto jsme ale spokojeni a nadšeni ze všeho, co vidíme. Ať už to jsou moderní budovy, které jsou prací světových, ale i místních architektů, stará zástavba, ale i vše co je odlišného od života u nás. V noci se vydáváme do hotelu Andaz, který je pastvou pro oči. Z hotelu se nám naskýtá úžasný výhled na osvícenou Tokio Tower. Během našeho pobytu v Tokiu zkoušíme i Mandarin Oriental, který má perfektní lokaci a hotelové pokoje nyní renovují. V roce 2015 měla v Mandarin Orientu pop-up restauraci věhlasná dánská restaurace Noma. Nejvíce se nám líbí styl nově otevřeného hotelu Aman Tokyo.

I přesto, že se vracíme v noci na hotel naprosto vyčerpaní, těšíme se na další výlet. Ráno necháváme pulzující Tokio za zády a vydáváme se na poloostrov Ise-Shima. Tento poloostrov je známý díky komplexu šintoistických svatyní a také díky humrům, které tu můžete ochutnat doslova na každém kroku, perlám a nejkvalitnějšímu hovězímu Matsasuka (krávy zde pojí pivem a dopřávají jim masáže, aby jejich maso bylo křehké a krásně prorostlé tukem). A tak jsme nejprve zavítali do centra, kde se to jen hemžilo pokrmy z ryb a mořských plodů. Ale my měli jasno, chtěli jsme ochutnat místní humry, neboť právě z této oblasti se dováželo jídlo pro japonskou císařskou rodinu, a to již od pátého století! Po spořádání humra, který byl mimochodem výtečný, jsme se vydali na cestu. Naším cílem byla nejvýznamnější svatyně v celé oblasti: Ise Jingū. Cestou jsme kráčeli po mostě Uji-bashi, který je označen japonskou branou, která odděluje obyčejné a posvátné oblasti. Jakmile jsme byli na druhé straně mostu, zahlédli jsme další návštěvníky, kteří prováděli očistný rituál spočívající v tom, že si v řece Isuzu-gawa omýváte ústa. Tento rituál jsme si také vyzkoušeli. Pak už to byl opravdu jen malý kousek cesty, než se před námi objevil cíl naší cesty, svatyně Ise-Jingū. Na první pohled se podobá všem ostatním šintoistickým svatyním, s tím rozdílem, že má stejnou rozlohu jako Paříž a skládá se celkově ze 125 svatyň. Jedna z nich je dokonce celá postavená bez jediného hřebíčku.

Další věcí, která je pro poloostrov Ise-Shima typická, jsou takzvané lovkyně perel - Amy. Tento výraz by se dal přeložit jako potápěčky, nebo ženy moře. Velmi výstižné by také bylo pojmenování mořské panny.  Amy jsou výraznou součástí japonských tradic. Co dělá tyto ženy tak unikátní je fakt, že se potápí v moři bez jakýchkoli přístrojů a sbírají mušle, humry, chobotnice, ježky a další mořské plody. Dříve perly. Měli jsme obrovské štěstí, že jsme se s nimi mohli setkat, a že nám dovolily nahlédnout do jejich života. Ačkoliv se dříve potápěly zcela nahé, nyní se jejich oblečení skládá z bílého bavlněného topu, který nosí, jak jsme se dozvěděli, kvůli tomu, aby byly méně nápadné a nemohli je spatřit žraloci. Všechny Amy byly velmi milé, přichystaly nám pokrmy z mořských plodů, které ráno nasbíraly a vyprávěly nám o svých životech. Kromě barvy oblečení mají společné ještě jedno: všechny milují moře.

Dále se vydáváme rychlovlakem do města Kanazawa, kde bydlíme v typickém ryokanu. V našem pokoji nám připraví několika chodovou večeři a poté ustelou na zemi tatami matraci. Město Kanazawa je nádherné. Troufáme si dokonce tvrdit, že má úplně vše, co Japonsko nabízí. Hrady, rybí trhy, muzeum moderního umění, staré samurajské domky, stručně řečeno: ráj pro nadšené turisty.

Vydáváme se na další zastávku: Kyoto. Zde bydlíme v hotelu Ritz Carlton, který je nově otevřený a vyniká úžasnou lokací. Zkrátka perfektní útočiště. V Kyotu se nachází velké množství chrámů, které jsou rozesety po celém městě a je potřeba se hodně přemisťovat z místa na místo. Jak jsme zjistili, nejlepší je navštěvovat chrámy po ránu. Jeden z chrámů jsme dokonce navštívili během naší cesty na kole před snídaní, protože cesta pěšky by nám zabrala zbytečně moc času. Také zkoušíme převleky Gejš a zjišťujeme, že to není nic pro nás. Den zakončujeme japonskou specialitou okonomiyaki. Někdy se ji také přezdívá japonská palačinka, nebo dokonce japonská pizza a jedná se o zeleninovou placku doplněnou o další ingredience (maso, mořské plody). Osvědčilo se nám navštívit chrámy, které nejsou tak turisticky známé. Máme zde více prostoru na vnímání celých budov, komplexů a atmosféry bez davů turistů.

Další ubytování, které chceme vyzkoušet, je bydlení v typických místních domcích, které se nacházejí v úzkých uličkách starého města nebo na břehu řeky. Nyní si připadáme jako opravdoví místní. Machiya, ve které bydlíme je na břehu řeky a máme tak výhled na břeh a staré město Gion. Náš domek má 3 ložnice v japonském stylu, 2 moderní koupelny a obývací prostor s kuchyní. Co víc si přát. Vlastně, je tu jedna věc, na kterou čekáme, ale zatím marně. Potkat opravdovou Gejšu. A i toto přání se nám nakonec vyplní. Úplně poslední večer jsme jednu zahlédli jak rychle, ale nenápadně cupitala po chodníku a za první zatáčkou zmizela za vraty jednoho z domků. Sice to byl okamžik, ale my měli radost, protože jsme v Japonsku viděli vše, co jsme si naplánovali!

« zpět na seznam Inspirujte se

Fotografie

Ama divers

Ama divers

Matsusaka beef

Matsusaka beef

G7 summit 2016 table

G7 summit 2016 table